Interpretace smluv v oblasti investičního rozhodčího řízení je ústřední pro řešení sporů, kde jsou příslušné mezinárodní nástroje často složité a otevřené konkurenčním čtením. Praktická interpretace určuje jurisdikci, rozsah ochrany a nakonec výsledek sporů. V předchozí poznámce, Nastínili jsme Jak investiční tribunály přistupují k interpretaci smlouvy. V této poznámce, Podíváme se blíže na Vídeňská úmluva o smluvním právu („VCLT“) a jak se jeho pravidla používají v praxi.
Investor -State Arbitrations vznikají podle dvoustranných nebo mnohostranných investičních smluv uzavřených státy. Tyto smlouvy poskytují ochranu zahraničních investorů, a když je porušen, Investoři mohou přinést nároky přímo proti hostitelskému státu před mezinárodními tribunály.
Mezinárodní investiční právo, s rozhodčím řízením jako jeho mechanismem řešení primárního sporu, Často vyvolává debatu o suverenitě, Regulační autonomie, a ochrana investorů. Jádrem řešení těchto debat leží interpretace smlouvy. Je to proces, který poskytuje život mezinárodním dohodám, Převádění abstraktních ustanovení do konkrétních zákonných práv a závazků. To je to, co přináší “černobílé texty„K životu ve sporech v reálném světě..[1] Jak bylo řečeno, „Zákon je interpretace, a interpretace je životem práva.“[2]
Základní role Vídeňské úmluvy o právu smluv
Interpretace smluv není přesnou vědou a již dlouho je předmětem vědecké debaty.[3] Dosud, Nadace zůstává stabilní. Vclt, přijat v 1969, stanoví zavedený rámec pro interpretaci smlouvy.[4] Protože VCLT odráží obvyklé mezinárodní právo,[5] Arbitrážní tribunály to uplatňují všeobecně, včetně států, které to nikdy formálně ratifikovaly.[6]
VCLT věnuje tři články interpretaci: Články 31, 32 a 33. Výchozím bodem je vždy článek 31, který stanoví obecné pravidlo interpretace. Tento článek identifikuje čtyři prvky, které musí být zváženy společně: dobrá víra, běžný význam, kontext, a objekt a účel. Zatímco tribunály často začínají běžným významem podmínek, Článek 31 Nestanovuje mezi těmito prvky hierarchii. Namísto, mají být aplikovány v kombinaci, v tom, v čem je tribunál Peking Everyway Traffic V. Ghana (Já) popsán jako „Proces progresivního obklíčení.“ [7]
Předpokládejme tuto integrovanou analýzu podle článku 31 ponechává význam nejednoznačný, obskurní, nebo zjevně absurdní. V tom případě, tribunály se pak mohou obrátit na článek 32, který stanoví doplňkové prostředky, jako jsou Travaux Préparatoires a okolnosti závěru smlouvy. Konečně, Článek 33 řídí interpretaci smluv ověřených ve dvou nebo více jazycích.
Dobrá víra pod článkem 31 vclt
Jako obecné pravidlo, Interpretace smluv do investičního rozhodčího řízení vyžaduje, aby mezinárodní smlouvy byly čteny v části „dobrá víra“.[8] Tribunály pravidelně vyvolávají článek 31(1) vclt, který zakotvuje tento princip.[9] Ačkoli princip postrádá přesnou definici, Investiční tribunály to obecně považují za obecný zákon.[10] v Inceysa v. Salvador, Tribunál vysvětlil rozsah a obsah tohoto principu odkazem na latinský výraz bona fide, což odráží „Duch loajality, Respekt k zákonu a věrnosti“.[11] Komentátoři také považují dobrou víru za obecný standard chování pro tlumočníky, vyžaduje, aby jednali přiměřeně a správně.[12] Nejedná se o nezávislé kritérium, ale spíše hlavní princip, který prostupuje interpretačním procesem.[13] Interpretace smluv v dobré víře, proto, znamená použití článků 31 na 33 VCLT s „vyrovnaný, nezaujaté a nepředvídané" přístup.[14]
Běžný význam podle článku 31 vclt
Interpretace smluv do investičního rozhodčího řízení vyžaduje účinek „běžný význam„Podmínky smlouvy, Jak je nařízeno podle článku 31 vclt.[15] Soud v Vždy v. Slovinsko vysvětlil, že běžný význam je význam připisovaný podmínkám smlouvy v době závěru.[16] Zdůraznilo to, že „Podmínky smlouvy musí být interpretovány podle významu, který měli, nebo které by jim byly připisovány, ve světle lingvistického použití v té době.“[17] Tribunál to dodal, Jako normální princip interpretace, „soud nebo tribunál by se měl snažit dát význam každému ze slov interpretovaného.“[18]
Proto, Obyčejný význam se chápe jako to, co text předává rozumnému čtenáři prostřednictvím „Významy slov“A„přijatá předpisy gramatiky a syntaxe.“[19] Tento význam musí být zjištěn objektivně, bez odkazu na subjektivní záměry signatářů.[20] Protože jazyk je dynamický, Identifikace běžného významu zahrnuje pochopení původního i současného vnímání termínů, Pokud strany výslovně nezamýšlejí jinak.[21]
Kontext podle článku 31 vclt
Jak jsme vysvětlili v předchozí poznámce kontext v interpretaci smlouvy, Článek 31(1) VCLT vyžaduje, aby význam smluvních podmínek v jejich kontextu pochopil. Odkazuje na pozici podmínek v rámci smlouvy, ne širší okolnosti závěru smlouvy.[22] Článek 31(2) VCLT dále definuje tento kontext, stanoví, že to zahrnuje, Kromě samotného textu (včetně jeho preambule a příloh): Jakákoli dohoda týkající se smlouvy, která byla uzavřena mezi všemi stranami v souvislosti s jejím závěrem, a jakýkoli nástroj provedený jednou nebo více stranami v souvislosti s uzavřením smlouvy a přijatý ostatními stranami, který souvisí se smlouvou.[23] Tento rozsah, omezeno především na „Ko-text" a "Inter-Textual„Materiál, odráží, co soudy a tribunály považují za „lingvistický kontext“.[24]
Objekt a účel podle článku 31 vclt
Interpretace smluv do investičního rozhodčího řízení zahrnuje také zvážení jejich předmětu a účelu.[25] Znamená to, že smlouva by měla být analyzována jako celek, včetně „Důvody jeho závěru“A„možné záměry vyjádřené v jeho textu“.[26] Vzhledem k tomu, že předmět a účel investičních smluv jsou obvykle formulovány v preambule,[27] Tribunály se často dívají na preambles při interpretaci mezinárodních smluv.
Například, v EBL a TUBO SOL V. Španělsko, Tribunál identifikoval předmět a účel Smlouvy o energetické chartě („ECT“) odkazem na článek 2 ECT („Účel smlouvy“) a preambule evropské charty energie.[28] Tribunál dospěl k závěru, že objektem a účelem ECT je vytvoření právního rámce pro dlouhodobou spolupráci v oblasti energetiky, Vyvažování státní suverenity a propagace investic, a že ostatním dominuje žádný cíl.[29] Proto, Tribunál nebyl schopen přijmout argument žadatelů, že cíle propagace investic mají inherentní prioritu před státní suverenitou.[30]
Dále, Interpretace založená na objektu a účelu smlouvy je omezena textem smlouvy.[31] Nemůže nahradit běžný význam podmínek nebo částky na revizi smlouvy, Pokud samotná smlouva výslovně neposkytuje jinak.[32]
Princip účinnosti
Princip účinnosti (Užitečný účinek) hraje zásadní roli při interpretaci smluv o investičním arbitráži.[33] Ačkoli to není výslovně uvedeno ve VCLT, Tribunály se často vyvolávají, aby zajistily, že ustanovení o smlouvě bude mít praktický účinek.[34] Podle tribunálů, Tento princip vyžaduje, aby byla ustanovení smlouvy čtena společně a že “Každé ustanovení ve smlouvě bude interpretováno způsobem, který to činí spíše smysluplným než bezvýznamným (nebo neutilní)“.[35] Princip účinnosti je spojen s předmětem a účelem smluv.[36]
Například, v Yukos Universal Limited in in. Ruská federace, Tribunál aplikoval zásadu účinnosti, aniž by jej citoval při interpretaci daňového vyřezávání v ECT.[37] Tribunál zamítl Ruské úzké čtení „Daňová opatření" a "daně,„Zdůvodnění, že by to nechalo investory bez ochrany před vyvlastněním zdaněním a podkopalo jak ustanovení o drápech, tak účelu charty.[38]
nicméně, Soudy také zdůrazňují limity principu. v Kameny v. Guatemala, Tribunál to varoval Užitečný účinek neospravedlňuje odchod od běžného významu textu, pokud by alternativní interpretace zanechala ustanovení bez efektivního významu vůbec.[39] Nestačí upřednostňovat interpretaci, která je pouze atraktivnější nebo prospěšnější; Tribunál musí být přesvědčen, že alternativa by poskytla bezplatné ustanovení.[40]
Doplňkové interpretační prostředky podle článku 32 vclt
Když primární interpretační prostředky stanovené v článku 31 vclt (běžný význam, kontext, a objekt a účel) ukázat nedostatečné, Mezinárodní tribunály se mohou obrátit na doplňkové interpretační prostředky, jak je definováno v článku 32 VCLT.[41] Podle tohoto článku, Využití doplňkových prostředků je přípustné ve dvou konkrétních scénářích:[42]
- Pro potvrzení významu vyplývajícího z aplikace článku 31.
- Určit význam při interpretaci podle článku 31:
- Zanechává význam dvojznačný nebo nejasný; nebo
- Vede k výsledku, který je zjevně absurdní nebo nepřiměřený.
Podle článku existuje několik typů doplňkových prostředků 32 vclt:
- Přípravné práce: Tyto dokumenty mohou nabídnout silné poznatky, když se tlumočníci snaží prozkoumat záměry signatářů pro uzavření smlouvy.[43]
- Okolnosti závěru smlouvy: To se týká historického kontextu. nicméně, v Jihoamerické stříbro V. Bolívie, Tribunál zdůraznil tento článek 32 VCLT umožňuje využívat pouze okolnosti vlastního závěru a historického kontextu, ne k nesouvisejícím smluvům, které nebyly prokázány, že jsou součástí těchto okolností.[44]
navíc, Ačkoli to není uvedeno ve VCLT, Modelové investiční smlouvy navržené vládami lze zvážit v interpretaci.[45] v Siemens v. Argentina, například, Tribunál s nimi považoval za sekundární zdroj, [46] srovnatelné s přípravnou prací, Užitečné hlavně potvrdit interpretační výsledek.[47]
Interpretace smluv ověřených ve dvou nebo více jazycích podle článku 33 vclt
Interpretace smluv uzavřených a ověřených ve více jazycích se řídí článkem 33 vclt. Základním principem stanoveným VCLT je, že když byla smlouva ověřena ve dvou nebo více jazycích, Text je stejně autoritativní v každém jazyce.[48] Dále, Podmínky smlouvy se obecně předpokládají, že mají v každém autentickém textu stejný význam.[49] Kde vznikají rozdíly, Soudy buď používají převládající text, Pokud je zadán jeden,[50] nebo smířit autentické verze ve světle předmětu a účelu smlouvy. [51]
Spor mohou nastat nad nuancí konkrétních termínů napříč autentickými jazyky. Dobrá ilustrace je Junefield Gold v. Ekvádor, Tam, kde Tribunál musel interpretovat klauzuli o rozlišení sporů v kousku Číny-Ekvadoru. Anglická verze omezila jurisdikci ke sporům „zahrnující částku náhrady za vyvlastnění.“[52] Diskuse se soustředila na čínské období „Zapojený“ (bota), ekvivalent „zapojení“. Ekvádor to tvrdil „Zapojený“ je sémanticky neutrální, schopný významů jako „pokrýt“, „znepokojení“, „zapojit“, „zaplést“, „se vztahují“, nebo „řešit“. [53] Na tomto základě, a mimo jiné argumenty, Tvrdila, že klauzule se vztahovala pouze na spory o výši odškodnění, s výjimkou zákonnosti vyvlastnění.[54] Investor, naopak, tlačil na širší čtení, pod kterými „Zapojený“ zahrnuto všechny spory spojené s vyvlastněním, včetně jeho zákonnosti.[55]
Tribunál analyzoval všechny tři autentické texty (Angličtina, čínština, a španělština), Jak vyžaduje článek 33 vclt. Poznamenal, že anglická verze převládá v případě divergence.[56] Ještě pořád, Všechny verze byly zvažovány v interpretačním procesu.[57] Výslovně odmítl jak restriktivní, tak příliš široké čtení. Uvedlo, že „zapojení“ (a jeho čínský ekvivalent „zapojený“ (bota)) nelze interpretovat jako příliš restriktivní (tj., „Pouze spory týkající se náhrady za vyvlastnění“) nebo příliš široký (tj., „Jakákoli úroveň ochrany podle smlouvy, Dokud je do nároků zahrnuta náhrada za vyvlastnění“).[58]
Závěr
Interpretace smluv do investičního rozhodčího řízení není jen technické cvičení. Pro investory i státy, Způsob, jakým tribunály uplatňují Vídeňskou úmluvu o právu smluv, může určit, zda smlouva nabízí ochranu, omezuje regulační autonomii, nebo dokonce otevírá dveře k rozhodčímu řízení. Pochopení toho, jak jsou v praxi čtena ustanovení, prostřednictvím dobré víry, běžný význam, kontext, a objekt a účel, je klíčem k posouzení síly potenciálních nároků nebo obrany.
[1] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodní Investiční zákon (2017), str. 2.
[2] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 2, C. Douzinas, Zákon a spravedlnost v postmodernismu, v S. Connor (vyd.), Cambridge Companion k postmodernismu, 2004, str. 196-223.
[3] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 6; K. Pánev, Praxe mezinárodních organizací při interpretaci jejich volných nástrojů, 16 (1) Žurnál mezinárodního řešení sporů 1, str. 15.
[4] VCLT, s. 3; Sempra Energy International V. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB / 02/16, Rozhodnutí o námitkách proti jurisdikci, 11 Smět 2005, pro. 141.
[5] Kılıç Stavebnictví Import Export Průmysl a obchod Inc.. Turkmenistán, Případ ICSID č. ARB / 10/1, Rozhodnutí o článku VII.2 Turecko-Turkmenistán Bilaterální investiční smlouva, 7 Smět 2012, pro. 6.4; Peking Everyway Traffic and Lighting Company Limited V. Ghana, PCA 2021-15, Závěrečná cena za jurisdikci, 30 leden 2023, pro. 142; Junefield Gold Investments Limited V. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za juridisak, 2 červen 2025, pro. 102.
[6] Kılıç Stavebnictví Import Export Průmysl a obchod Inc.. Turkmenistán, Případ ICSID č. ARB / 10/1, Rozhodnutí o článku VII.2 Turecko-Turkmenistán Bilaterální investiční smlouva, 7 Smět 2012, pro. 6.3; M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 8.
[7] Peking Everyways provoz & Techna osvětlení. spol., Ltd v. Ghanská republika (Já), Případ č. PCA. 2021-15, Závěrečná cena za jurisdikci (Ušetřete náklady), 30 leden 2023, pro. 149.
[8] VCLT, Umění. 31(1).
[9] Sanum Investments Limited V. Laoská lidově demokratická republika (Já), Případ č. PCA. 2013-13, Cena, 6 srpen 2019, pro. 172.
[10] L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 192-193; S. Kde financování soudních sporů něco stojí, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 222.
[11] Inceysa Vallisoletana S.L.. proti. Republika Salvador, Případ ICSID č. ARB/03/26, Cena, 2 srpen 2006, pro. 230; L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 193.
[12] L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 195.
[13] L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 195.
[14] L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 196.
[15] VCLT, Umění. 31(1).
[16] Hrvatska Elektroprivreda d.d. proti. Slovinská republika, Případ ICSID č. ARB / 05/24, Rozhodnutí o interpretaci smlouvy, 12 červen 2009, pro. 159.
[17] Hrvatska Elektroprivreda d.d. proti. Slovinská republika, Případ ICSID č. ARB / 05/24, Rozhodnutí o interpretaci smlouvy, 12 červen 2009, pro. 159.
[18] Hrvatska Elektroprivreda d.d. proti. Slovinská republika, Případ ICSID č. ARB / 05/24, Rozhodnutí o interpretaci smlouvy, 12 červen 2009, pro. 159.
[19] K. Hosseinnejad, Přehodnocení smyslu běžného významu ve světle jurisprudence ICJ, str. 270-271.
[20] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 9.
[21] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 10.
[22] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 9.
[23] VCLT, Umění. 31(2).
[24] K. Hosseinnejad, Přehodnocení smyslu běžného významu ve světle jurisprudence ICJ, str. 277.
[25] VCLT, Umění. 31(1).
[26] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 11-12.
[27] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 138.
[28] EBL (Elektra Baselland Cooperative) a trubice Sun PE2 S.L. proti. Španělské království, Případ ICSID č. ARB/18/42, Cena, 11 leden 2024, pro. 682.
[29] EBL (Elektra Baselland Cooperative) a trubice Sun PE2 S.L. proti. Španělské království, Případ ICSID č. ARB/18/42, Cena, 11 leden 2024, pro. 683.
[30] EBL (Elektra Baselland Cooperative) a trubice Sun PE2 S.L. proti. Španělské království, Případ ICSID č. ARB/18/42, Cena, 11 leden 2024, pro. 683.
[31] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 11.
[32] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 11.
[33] Orascom TMT Investments S.à r.l. proti. Alžírská lidově demokratická republika, Případ ICSID č. ARB/12/35, Cena, 31 Smět 2017, pro. 288.
[34] Orascom TMT Investments S.à r.l. proti. Alžírská lidově demokratická republika, Případ ICSID č. ARB/12/35, Cena, 31 Smět 2017, pro. 288.
[35] Skupina Renco, Inc. proti. Republika Peru (Já), Případ ICSID č. UNCT/13/1, Rozhodnutí o rozsahu předběžných námitek respondenta podle článku 10.20(4), 18 prosinec 2014, pro. 177.
[36] Orascom TMT Investments S.à r.l. proti. Alžírská lidově demokratická republika, Případ ICSID č. ARB/12/35, Cena, 31 Smět 2017, pro. 288; M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 12.
[37] Yukos Universal Limited (Ostrov Man) proti. Ruská federace, Případ č. PCA. 2005-04/AA227, Závěrečná cena, 18 červenec 2014, pro. 1413; L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 196.
[38] Yukos Universal Limited (Ostrov Man) proti. Ruská federace, Případ č. PCA. 2005-04/AA227, Závěrečná cena, 18 červenec 2014, pro. 1413; L. Achtouk-Spivak, v L. Achtouk-Spivak a kol. (Eds.), Dobrá víra v mezinárodní rozhodčí řízení – Všestranný chameleon? – Institut Dossier XXII (2025), str. 196.
[39] Daniel in. Cappes a cappes, Cassidy & Associates v. Guatemalská republika, Případ ICSID č. ARB/18/43, Rozhodnutí o předběžných námitkách respondenta, 13 březen 2020, pro. 149.
[40] Daniel in. Cappes a cappes, Cassidy & Associates v. Guatemalská republika, Případ ICSID č. ARB/18/43, Rozhodnutí o předběžných námitkách respondenta, 13 březen 2020, pro. 149.
[41] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 17.
[42] VCLT, Umění. 32.
[43] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 17.
[44] Jihoamerický stříbro Limited V. Plurinační stát Bolívie, Případ č. PCA. 2013-15, Cena, 22 listopad 2018, pro. 303.
[45] M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 46.
[46] Společnost Siemens A.G. proti. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB / 02/8, Rozhodnutí o soudní příslušnosti, 3 srpen 2004, pro. 106; M. Clasmap, Arbitrární ceny jako investice: Interpretace smlouvy a dynamika mezinárodního investičního práva (2017), str. 46.
[47] Společnost Siemens A.G. proti. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB / 02/8, Rozhodnutí o soudní příslušnosti, 3 srpen 2004, pro. 106.
[48] VCLT, Umění. 33(1).
[49] VCLT, Umění. 33(3).
[50] VCLT, Umění. 33(1).
[51] VCLT, Umění. 33(4).
[52] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, nejlepší. 16, 68, 88.
[53] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, pro. 125.
[54] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, nejlepší. 108-156.
[55] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, nejlepší. 159-186.
[56] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, pro. 224.
[57] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, pro. 224.
[58] Junefield Gold v. Ekvádorská republika, Případ č. PCA. 2023-35, Částečné ocenění za jurisdikci, 2 červen 2025, pro. 247.