Mimořádná arbitráž ICC nabízí stranám alternativu k jurisdikci státních soudů při hledání prozatímní úlevy nebo úlevy pro konzervatoře. Tento postup byl zaveden v r 2012 s článkem 29 Pravidel ICC a dodatku V.[1] Ustanovení o nouzovém rozhodčím řízení se standardně použijí na rozhodčí smlouvy uzavřené po 1 leden 2012 pokud se strany nerozhodly.[2] Náklady na nouzovou arbitráž jsou v současnosti USD 40,000 podle článku 7 přílohy V Pravidel ICC, s USD 10,000 za administrativní výdaje ICC a USD 30,000 na poplatky nouzového arbitra.
Zvláštností těchto velmi rychlých řízení je, že požadovaná předběžná opatření uděluje nouzový rozhodce před ustavením rozhodčího soudu.. Klíčové ustanovení, proto, při hledání mimořádných opatření je, že požadovaná pomoc je tak naléhavá, že „nemůže čekat na ustavení rozhodčího soudu“.[3] Pravidla ICC o nouzové arbitráži jsou tak vnímána jako vyplnění předchozího „mezera“, tj., absence nápravy v době před ustavením a předáním spisu rozhodčímu soudu.[4]
Postup – Obecná pravidla
Aby strana uspěla v nouzovém rozhodčím řízení, kromě jurisdikčních požadavků, musí být splněna řada hmotněprávních norem. Z hlediska jurisdikce, při obdržení žádosti o nouzovou pomoc, předseda Mezinárodního arbitrážního soudu (prezident) za prvé, pak nouzový arbitr, posoudí, zda se použijí ustanovení o nouzovém arbitrovi s odkazem na čl 29(5) a článek 29(6) pravidel ICC.[5]
Postup je extrémně rychlý. Ve skutečnosti, jakmile sekretariát ICC obdrží žádost o nouzovou pomoc, a prezident má, prima facie, rozhodl, že se použijí ustanovení o nouzovém rozhodčím řízení, prezident jmenuje nouzového arbitra“v rámci co nejkratší dobu, obvykle do dvou dnů od obdržení žádosti sekretariátem“.[6]
Rozhodnutí nouzového arbitra má pak formu příkazu a musí být vydáno nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byl spis předán nouzovému rozhodci.[7] Objednávka, nicméně, není rozhodčí nález, což může v některých jurisdikcích vyvolávat problémy ve fázi prosazování.[8]
Konečně, žadatel musí podat žádost o rozhodčí řízení v rámci 10 dnů ode dne, kdy sekretariát obdržel jeho žádost o mimořádná opatření. v opačném případě, prezident musí ukončit nouzové rozhodčí řízení, pokud nouzový rozhodce nerozhodne, že je nutná delší lhůta.[9]
Ohledně věcných požadavků, kromě naléhavosti, podle literatury a rozhodčí praxe, stejné požadavky jako v článku 28 pravidel ICC umožňujících tribunálu, kdysi ustavený, objednat jakýkoli "dočasná nebo konzervativní opatření, která považuje za vhodná" aplikovat.[10] Obvykle jsou to následující, což jsou, nicméně, nekumulativní:[11]
- pravděpodobnost úspěchu po věcné stránce;
- nebezpečí nenapravitelné škody;
- riziko prohloubení sporu;
- absence předběžného rozhodnutí ve věci samé;
- test proporcionality/bilance akcií a podílů, o které jde.
Rozdíl mezi články 28 a 29 pravidel ICC, proto, sídlí v „zvláštní stupeň naléhavosti“ odlišující pouhou dočasnou pomoc od pomoci v nouzi.[12]
Zvláštní stupeň naléhavosti
Testem pro nouzová opatření je, zda „naléhavá prozatímní nebo konzervativní opatření […] nemůže čekat na ustavení rozhodčího soudu“, jak je stanoveno v článku 29 pravidel ICC.[13] Při posuzování naléhavosti podle článku je vyžadována vysoká prahová hodnota a okamžitá naléhavost 29(1) pravidel ICC.[14]
Tento klíčový požadavek na mimořádné arbitrážní řízení potvrdila Zpráva komise ICC pro arbitráž a ADR Task Force on Emergency Arbitrator Proceedings (pracovní skupina ICC), který recenzoval 80 žádosti o mimořádná opatření mezi 2012 a 2018 a usoudil, že „povaha předběžného opatření je taková, že neodkladné opatření je odůvodněné pouze ve výjimečných případech.“[15]
Proto, pouze za výjimečných okolností, kde se hledá skutečně naléhavá úleva, bude mít strana nárok na úlevu poskytnutou v rámci nouzového rozhodčího řízení. Ve skutečnosti, autor uvádí, že „[i]f nouzový rozhodce měl poskytnout úlevu bez ohledu na to, zda požadovaná opatření mohou čekat na formaci soudu, nouzový arbitr by si uzurpoval roli rozhodčího soudu.“[16] Pravidlo, proto, zůstává, že předběžné opatření nařizuje samotný tribunál podle článku 28(1) pravidel ICC, jakmile bude ustaven. Rozdílný význam naléhavosti v mimořádných rozhodčích řízeních a v žádostech o předběžná opatření před rozhodčími soudy je, odpovídajícím způsobem, „definující rys nouzové arbitráže“.[17]
V praxi, nicméně, „konkrétní naléhavost“[18] požadavek se ukázal jako obtížně aplikovatelný, a tribunály budou nejčastěji přistupovat k naléhavosti spolu s jinými standardy, jako je nenapravitelná újma, kterou žadatel pravděpodobně utrpí v případě neexistence nápravy.
Pravděpodobnost úspěchu na základě zásluh
Kromě toho, že ukazuje naléhavost, žadatel o nouzové rozhodčí řízení by měl přesvědčit nouzového rozhodce, že má a prima facie případ ve věci samé.[19] Toto je dobře známé kritérium pro předběžná opatření před rozhodčími soudy. Vyžaduje, aby dožadující strana prokázala, že má sporný případ nebo „rozumná pravděpodobnost, že zvítězí ve věci samé“.[20] Přitom, nouzový arbitr posoudí příslušné nároky a obhajoby stran a podle toho rozhodne, zda požadovanou nápravu udělí.[21] v opačném případě, pokud rozhodčí soud nakonec žalobu stěžovatele zamítne, bylo by kontraproduktivní, kdyby byla na prvním místě poskytnuta nouzová pomoc.[22]
V 80 žádosti o nouzovou pomoc přezkoumávaná pracovní skupinou ICC, alespoň 31 zvážil pravděpodobnost úspěchu na základě podstaty věci.[23] Po naléhavosti, toto se zdá být nejčastěji používaným kritériem v nouzových arbitrážích ICC, spolu s rizikem nenapravitelných škod.[24]
Riziko nenapravitelné újmy
Riziko bezprostředního nebo nenapravitelného poškození je velmi důležitým požadavkem pro dočasnou úlevu nebo úlevu v konzervatoři, proto, také pro nouzovou pomoc.[25] Tento druh újmy je obvykle definován jako újma, kterou nelze nahradit náhradou škody.[26] Spočívá v posouzení, zda by náhrada škody byla nedostatečným nápravným prostředkem, protože újmu, která by utrpěla v případě neexistence nápravy, nelze napravit prostřednictvím přiznání náhrady škody., i kdyby byla k dispozici kompenzace.[27]
Nějaké rozhodčí nálezy, nicméně, usoudili, že „standard není tak vysoký, aby vyžadoval újmu, kterou nelze nahradit penězi, ale spíše, že škoda výrazně změní status quo a znásobí škody“.[28] Podobně, „může postačovat riziko vážné nebo značné újmy, v závislosti na okolnostech“ každého případu.[29] Riziko poškození by mělo, proto, být alespoň vážný a bezprostřední, „překlopení zůstatku ve prospěch žádající strany.“[30]
Znovu, proto, mezi těmito různými přístupy neexistuje shoda, které zůstávají převážně specifické pro fakta. Při jakékoli události, v 80 případy analyzované pracovní skupinou ICC, polovina z nich považovala za standard nenapravitelné škody.[31]
Riziko zhoršení sporu
Riziko zhoršení sporu je odkaz na to, zda by udělení nebo zamítnutí požadovaného opatření spor zhoršilo, a jeho cílem je chránit strany před utrpěním dalších škod.[32]
V jednom případě ICC, toto kritérium bylo použito samostatně a, navzdory absenci rizika nenapravitelné újmy, nouzový rozhodce vyhověl požadované nápravě.[33] Většinou, nicméně, používá se ve spojení s jinými normami.[34]
Nepřítomnost předsudků ve věci samé
Články 29(3) a 29(4) Pravidel ICC uznávají, že rozhodčí soud je konečným rozhodovacím orgánem a že příkaz nouzového rozhodce není pro rozhodčí soud závazný..[35]
Tím pádem, i když nouzový rozhodce musí odhadnout šance na úspěch žaloby ve věci samé, nesmí"překračují roli rozhodčího soudu při posuzování podstaty věci“.[36]
V jednom z případů přezkoumávaných ICC Task Force, nouzový arbitr rozhodl, že „[i]není funkcí nouzového arbitra […] rozhodnout o opodstatněnosti jednotlivých případů stran, zvláště tam, kde takové případy jsou, nezbytně, věcně neúplné a obrátit se na komplikované a potenciálně obtížné otázky práva.“[37]
V jiném případě přezkoumávaném pracovní skupinou ICC, nouzový arbitr zamítl žádost o nouzovou pomoc vzhledem k riziku předjímání podstaty případu, protože některé vznesené otázky závisely na „hlubší debatu“, což bylo nevhodné pro mimořádné rozhodčí řízení.[38]
Test proporcionality nebo vyváženosti akcií
Při posuzování žádosti o mimořádné opatření, nouzový arbitr může rovněž provést proporcionalitu nebo „bilance akcií" test.[39]
To vyžaduje, aby nouzový rozhodce zvážil potenciální újmu, kterou žadatel a odpůrce pravděpodobně utrpí, pokud bude požadovaná náprava poskytnuta nebo zamítnuta., tj., „újmy, které by bylo zabráněno uložením úlevy za potenciální újmu, kterou by žalovaný mohl utrpět v důsledku tohoto uložení.“[40]
Jak poznamenává komentátor, při provádění tohoto testu vyvážení, nouzoví rozhodci by měli, mimo jiné, zvažte, zda se aplikace jeví jako „forma zneužívání“, tak jako "předběžná opatření mohou být příležitostně odkloněna od svých legitimních cílů, aby se vyvíjel tlak na protistranu ve snaze získat nepatřičné ústupky“.[41] Nouzový arbitr by měl, proto, zvážit skutečný účel požadovaných opatření.[42]
Konečně, nouzoví rozhodci mohou také odhadnout příslušné finanční pozice stran, aby učinili obchodně rozumné rozhodnutí.[43]
Závěr
Nouzové rozhodčí řízení ICC je výjimečným nástrojem, který mají strany k dispozici; to je, nicméně, rozhodci udělují jen zřídka. Požadavek naléhavosti, ústředním bodem žádosti o nouzovou pomoc, byl charakterizován jako jeden z „nejobtížnější standard[s] potkat“.[44] Většina žádostí o mimořádná opatření je z tohoto důvodu zamítnuta.
[1] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 3, pro. 2.
[2] 2021 Pravidla ICC (Pravidla ICC), Článek 29(6).
[3] Pravidla ICC, Článek 29(1).
[4] J. Potěr, S. Greenberg, F. Mazza, Příručka sekretariátu k rozhodčímu řízení ICC (2012), str. 294, pro. 3-1051; Pravidla ICC, Články 16 a 28(1).
[5] Příloha V Pravidel ICC (Nouzová pravidla), Článek 1(5).
[6] Nouzová pravidla, Článek 2(1).
[7] Pravidla ICC, Článek 29(2) a nouzová pravidla, Článek 6(1) a (4).
[8] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 31, nejlepší. 192-194.
[9] Nouzová pravidla, Článek 1(6).
[10] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn., 2021), pro. 29-19; Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 6, pro. 33; Pravidla ICC, C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 230, pro. 7.27; Článek 28(1).
[11] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 230, pro. 7.28.
[12] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn., 2021), pro. 29-70.
[13] Pravidla ICC, Článek 29(1).
[14] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 24, pro. 148.
[15] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 4, pro. 8.
[16] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 233, pro. 7.39.
[17] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 233, pro. 7.40.
[18] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn., 2021), pro. 29-19.
[19] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 152.
[20] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 152.
[21] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, (3Rd edn., 2021), str. 23.
[22] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 249, pro. 7.99.
[23] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 153.
[24] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 152.
[25] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn., 2021), pro. 29-19; Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 151; C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 244, pro. 7.81.
[26] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn, 2021), pro. 28.27 (d); C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 244, pro. 7.82.
[27] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 244, pro. 7.83.
[28] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, poznámka pod čarou 108.
[29] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, poznámka pod čarou 108.
[30] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, pro. 158.
[31] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, pro. 158.
[32] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, pro. 160.
[33] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, pro. 161.
[34] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 26, pro. 161.
[35] Pravidla ICC, Články 29(3) a 29(4); J. Potěr, S. Greenberg, F. Mazza, Příručka sekretariátu k rozhodčímu řízení ICC (2012), str. 305, pro. 3-1088.
[36] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 27, pro. 163.
[37] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 27, pro. 165.
[38] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 154.
[39] T. Webster, M. Bühler, Příručka rozhodčího řízení ICC: Komentář a materiály (5tis edn., 2021), pro. 29-19; Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 25, pro. 151.
[40] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 257, pro. 7.128 a p. 258, pro. 7.131.
[41] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 260, pro. 7.138.
[42] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 260, pro. 7.138.
[43] Komise pro rozhodčí řízení a ADR, Řízení pro nouzové rozhodčí řízení (duben 2019), Knihovna řešení sporů ICC, str. 27, pro. 166.
[44] C. Sim, Mimořádná arbitráž (2021), str. 233, pro. 7.41.