Provádění důkazů v mezinárodních rozhodčích řízeních může být kritickým krokem v mnoha mezinárodních rozhodčích řízeních.
Strany, nebo rozhodčí soud, často využívají pravidla Mezinárodní advokátní komory o provádění důkazů v mezinárodní arbitráži („Pravidla IBA“), zda se strany výslovně rozhodly, že se budou ucházet nebo ne.
Pravidla IBA byla původně přijata v roce 2007 1983 jako doplňková pravidla IBA upravující předkládání a přijímání důkazů v mezinárodní obchodní arbitráži. První verze této sady pravidel byla poté revidována v roce 2007 1999, a pak znovu v 2010. Hlavním cílem pravidel IBA je zaplnit mezeru mezi pravidly všech různých právních systémů v oblasti dokazování, a konkrétně mezera mezi systémem občanského práva a systémem obyčejového práva.
Pravidla IBA mají, nicméně, byli předmětem kritiky ze strany občanského práva členů rozhodčího společenství, kteří v nich vidí formu dominantního postavení v řízení podle běžného práva při dokazování. Tato kritika vedla ke vzniku inkvizitorských pravidel o dokazování v mezinárodní arbitráži, také známý jako Pražská pravidla.
Pražská pravidla jsou souborem pravidel, která jsou ovlivněna občanskoprávní tradicí a hovoří o inkvizitorském přístupu (na rozdíl od kontradiktorního, který je hájen systémem obecného práva) v mezinárodní arbitráži. Tvůrci pražských pravidel jsou přesvědčeni, že přispějí k efektivitě mezinárodní arbitráže, a také ke snížení času a nákladů na rozhodčí řízení.
Inkviziční přístup pražských pravidel
Na rozdíl od kontradiktorního přístupu, inkvizitorský se hlásí k aktivní roli rozhodčího soudu. Jinými slovy, opírá se o rozdělení zátěže a pravomocí mezi strany a rozhodčí soud. Podle tohoto přístupu, rozhodčí soud se bude podílet na vyšetřovacím řízení, proto jeho aktivní role. V kontradiktorním přístupu, postup při zjišťování skutečností řeší strany. Arbitrážní tribunál má pouze povinnost předsedat řízení a rozhodovat o sporu, tedy pasivnější role.
Bylo řečeno, Pražská pravidla se nezaměřují pouze na dokazování. Mnoho ustanovení souvisí s různými tématy: pořádání konference pro správu případů elektronickou komunikací, omezit počet příspěvků nebo jejich délku, přátelské vypořádání, atd.
Tato další ustanovení mohou být užitečná v roce 2007 na rozhodčí řízení, ale je nepravděpodobné, že by byly užitečné v institucionálních, protože většina institucionálních pravidel již takové problémy řeší.
Sanam Pouyan, Aceris Law LLC