The postoupení rozhodčích smluv byl předmětem mnoha rozhodnutí vnitrostátních soudů různých zemí. Tento soubor judikatury, s vlastními principy, se přímo nevztahuje na postoupení v investiční arbitráži.
Postoupení je převod práv, majetek nebo jiné výhody z postupitele na nabyvatele. V investiční arbitráži, investor převede své pohledávky na třetí stranu, která následně může mít právo tento nárok vymáhat.
V investiční arbitráži, postoupení se bude týkat pohledávek, na rozdíl od arbitrážních dohod často obsažených v bilaterální investiční smlouvě nebo státní legislativě.
Postoupení pohledávek z investiční arbitráže má několik cílů. Může to být způsob, jak zvýšit likviditu předtím, než se investor zbaví země. V takové konfiguraci, investor s potenciálním arbitrážním nárokem jej před prodejem ze země prodá. Postoupení mohou využít i likvidátoři, kteří mohou zvýšit aktiva dostupná věřitelům prodejem a postoupením životaschopných pohledávek.[1] Na druhou stranu, v případě více nároků, ty, které jsou považovány za méně záslužné, mohou být potenciálně prodány a přiděleny k financování pohledávek, u nichž je větší pravděpodobnost úspěchu, která může být alternativou financování od třetích stran.
Nástupnický subjekt může svůj nárok uplatnit také u žadatelů, kteří procházejí fúzí nebo jinou restrukturalizací společnosti. V takových případech, nástupce je v zásadě pod smluvní ochranou, pokud původní žalobce splnil požadavky jurisdikce.[2]
Jurisdikční výzvy
Ačkoli je připuštěno a praktikováno zadání v investiční arbitráži, představuje jedinečné výzvy, ne se všemi se lze setkat v obchodní arbitráži. Tyto výzvy se soustředí především na národnost (člověk) a časové (čas) předpoklady k jurisdikci rozhodčího soudu.
Charakteristiky osoby
Před zahájením investiční arbitráže, platné investiční smlouvy mohou určit, zda je investor chráněným investorem, definováním státní příslušnosti. Zatímco v některých investičních smlouvách, stačí pouhé začlenění, jiné smlouvy mají přísnější pravidla o státní příslušnosti.
V některých investičních smlouvách, investor může být chráněn pouze v případě, že je ovládán státními příslušníky smluvního státu investiční smlouvy. V jiných investičních smlouvách, sídlo investora musí být ve státě, který je smluvní stranou příslušné investiční smlouvy. Pokud platné investiční smlouvy definují národnost úzce, úkol nemusí být životaschopný.
Dosud, pokud k tomuto postoupení dojde po zahájení investiční arbitráže, v zásadě to neovlivňuje jurisdikci. Jakmile jsou splněny jurisdikční požadavky týkající se státní příslušnosti, nejsou v zásadě ovlivněny následnými zadáními. v ČSOB v. Slovensko, soud to rozhodl:
[Já]Obecně se uznává, že určení, zda má strana aktivní legitimaci na mezinárodním soudním fóru pro účely jurisdikce zahájit řízení, se provádí odkazem na datum, kdy se takové řízení považuje za zahájené.. Vzhledem k tomu, že Navrhovatel zahájil toto řízení před okamžikem uzavření obou postoupení, z toho vyplývá, že Tribunál má pravomoc projednávat tento případ bez ohledu na právní účinek, jestli nějaký, postoupení by mohla být na straně Navrhovatele, pokud by předcházela podání případu.[3]
Podle Času
Postoupené nároky mohou selhat, pokud dotčené investice nebyly v době vzniku sporu chráněny žádným platným právním nástrojem. Částečně tomu tak bylo v Société Générale v. Dominikánská republika. Société Générale koupila menšinový podíl dominikánské energetické společnosti, DR Energy Holdings Limited a Empresa Distribuidora de Electricidad del Este S.A. („EDE Je to tak“). Société Générale následně podala žalobu v investiční arbitráži, částečně jménem EDE Este.[4]
Société Générale koupila svůj podíl po skutečnostech tvořících spor. Kromě toho, platná dvoustranná smlouva o investicích mezi Francií a Dominikánskou republikou vstoupila v platnost poté, co nastaly skutečnosti sporu. Vzhledem k těmto dvěma prvkům, Société Générale nemohla plně uplatnit nárok na EDE Este.[5]
Naopak, judikatura investiční arbitráže byla rozdělena na to, zda jsou přípustná postoupení, ke kterým došlo před zahájením investiční arbitráže.
Životaschopnost postoupení v investiční arbitráži
Judikatura týkající se životaschopnosti postoupení v investiční arbitráži je omezená a rozdělená. Nejistou životaschopnost postoupení v investiční arbitráži nejlépe demonstrují dva přelomové případy.
První případ je Daimler v. Argentina, ve kterém žalobce prodal všechny své akcie své mateřské společnosti předtím, než podal žádost o rozhodčí řízení.[6]
Argentina zpochybnila přípustnost případu Daimler poukazem na to, že žalobce nevlastnil její argentinské dceřiné společnosti v době, kdy podal žádost o arbitráž..[7] Použitelnou investiční smlouvou byla v tomto případě dvoustranná investiční smlouva mezi Německem a Argentinou, zatímco Daimler i jeho mateřská společnost byly německé, čímž se vyhýbá otázce národnosti.
Problém v srdci Daimler v. Argentina spočívala v argentinské dceřiné společnosti Daimler, která prodávala své akcie své německé mateřské společnosti, přičemž si vyhrazovala právo zahájit arbitráž proti Argentině.[8]
Zatímco přiřazení zde fungovalo obráceně (pohledávka byla zachována, zatímco investice byla prodána, i když ve ztrátě) problémem zůstává přidělení, nebo rezervaci, právo zahájit investiční arbitráž bez vlastnictví chráněné investice.
Tribunál shledal, že nároky mohou být vyhrazeny nebo převedeny:
Jak dokazuje velký a prosperující globální trh s ohroženým dluhem, většina jurisdikcí umožňuje, aby právní nároky byly buď prodány spolu s podkladovými aktivy, z nichž jsou odvozeny, nebo vyhrazeny odděleně od nich. Důvodem je, že taková oddělitelnost značně usnadňuje a urychluje produktivní opětovné použití aktiv v jiných podnicích..[9]
Nález tribunálu byl vypracován způsobem, který naznačoval jeho obecnou použitelnost.
Dosud, soud v Mihály v. Srí Lanka, druhý významný případ, vládl v opačném směru.[10]
v Mihály, žalobcem byl americký investor, který se dovolával dvoustranné investiční smlouvy mezi USA a Srí Lankou kvůli neúspěšnému energetickému projektu. Mihaly International Corporation (Kanada) postoupila svou pohledávku společnosti Mihaly International Corporation (USA).[11]
Tribunál zjistil, že nemá pravomoc.[12] Protože Kanada v té době nebyla stranou úmluvy ICSID, Mihaly Canada nikdy neměla životaschopný nárok na převedení na Mihaly USA.[13] Aby Mihaly Canada životaschopně postoupila svou pohledávku, musel by existovat, životaschopný nárok.
celkem, postoupení po zahájení životaschopného investičního arbitrážního nároku jsou obecně přijímána. Rovněž, pohledávka bez procesních vad může být v některých případech postoupena nebo vyhrazena. Dosud, procesně vadné nároky, protože jsou vadné u kořene, nelze spolehlivě přiřadit v investičních arbitrážích.
[1] Eugene Kazmin v. Lotyšská republika, Případ ICSID č. ARB/17/5, Cena, 24 březen 2021; WNC Factoring Ltd (WNC) proti. Česká republika, Případ č. PCA. 2014-34, Cena, 22 Únor 2017; CEAC Holdings Limited v. Černá Hora, Případ ICSID č. ARB / 14/8, Cena, 26 červenec 2016.
[2] Společnost Noble Energy Inc. a Machala Power Cía. Ltd. proti. Ekvádorská republika a Národní rada pro elektřinu, Případ ICSID č. ARB/05/12, Rozhodnutí o soudní příslušnosti, 5 březen 2008; Daimler Financial Services AG v. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB/05/1, Cena, 21 srpen 2012.
[3] Československa Obchodni Banka, tak jako. proti. Slovenská republika, Případ ICSID č. ARB / 97/4, Rozhodnutí Soudu o námitkách proti jurisdikci, 24 Smět 1999, pro. 31.
[4] Société Générale ve vztahu k DR Energy Holdings Limited a Empresa Distribuidora de Electricidad del Este, S.A. proti. Dominikánská republika, Případ LCIA č. A 7927, Rozhodnutí o předběžných námitkách proti jurisdikci, 19 září 2008.
[5] Société Générale ve vztahu k DR Energy Holdings Limited a Empresa Distribuidora de Electricidad del Este, S.A. proti. Dominikánská republika, Případ LCIA č. A 7927, Rozhodnutí o předběžných námitkách proti jurisdikci, 19 září 2008, pro. 107.
[6] Daimler Financial Services AG v. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB/05/1, Cena, 21 srpen 2012.
[7] Daimler Financial Services AG v. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB/05/1, Cena, 21 srpen 2012, pro. 72.
[8] Daimler Financial Services AG v. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB/05/1, Cena, 21 srpen 2012, pro. 105.
[9] Daimler Financial Services AG v. Argentinská republika, Případ ICSID č. ARB/05/1, Cena, 21 srpen 2012, pro. 144.
[10] Mihaly International Corporation v. Demokratická socialistická republika na Srí Lance, Případ ICSID č. ARB/00/2, Cena, 15 březen 2002.
[11] Mihaly International Corporation v. Demokratická socialistická republika na Srí Lance, Případ ICSID č. ARB/00/2, Cena, 15 březen 2002, pro. 15.
[12] Mihaly International Corporation v. Demokratická socialistická republika na Srí Lance, Případ ICSID č. ARB/00/2, Cena, 15 březen 2002, pro. 62.
[13] Mihaly International Corporation v. Demokratická socialistická republika na Srí Lance, Případ ICSID č. ARB/00/2, Cena, 15 březen 2002, pro. 24.