Žaloby o přerušení jsou běžným rysem většiny mezinárodních stavebních arbitráží, jak ví každý, kdo se zabývá stavebními spory a mezinárodní arbitráží. Jsou také jedním z nejobtížnějších nároků na úspěch, protože se často kombinují nebo se objevují souběžně s nároky na prodloužení, také známý jako nároky na zpoždění. I když je běžně dělají dodavatelé v mezinárodních arbitrážích, nároky na narušení jsou spojeny s řadou praktických obtíží, jako je prokázání příčinné souvislosti mezi reklamovanými narušenými událostmi a výslednou škodou, která je požadována, nebo skutečné utrpěné ztráty. Stejně jako v případě prolongačních nároků, vedení dobrých záznamů o projektu od začátku projektu je velmi důležité, ne-li rozhodující, aby nároky na narušení uspěly.
Co je narušení stavebního projektu?
Protokol Společnosti stavebního zákona o zpoždění a narušení (protokol „SCL Delay and Disruption Protocol“) definuje narušení jako „rušení, překážkou nebo přerušením běžných pracovních metod dodavatele, což má za následek nižší produktivitu nebo efektivitu“. V podstatě, přerušení představuje ztrátu produktivity při provádění konkrétních pracovních činností, kdy pracovní činnosti nelze provádět tak efektivně, jak je rozumně plánováno (nebo možné).
Slovy předních anglických komentátorů stavebních zakázek (Keating na stavební smlouvy),[1] „K narušení dochází tam, kde dojde k narušení pravidelného a ekonomického postupu dodavatele a/nebo zpoždění nekritické činnosti, i když, příležitostně, nedochází k žádnému nebo pouze malému konečnému zpoždění při dokončení.“
Jádrem jakéhokoli požadavku na narušení je a ztráta produktivity, tj., práce jsou prováděny méně efektivně, než se předpokládalo a umožňovalo v době uzavření smlouvy. V praxi, narušení může vzniknout z nekonečného množství zdrojů, počítaje v to, ale není to limitováno, nadměrné změny v práci, změny v pracovním sledu, problémy s přístupem na stránky, různé podmínky na místě, počasí, přesčas, přepracování a dostupnost pracovní síly.[2] Faktory ovlivňující produktivitu práce lze obecně rozdělit do šesti skupin:[3]
- Naplánujte zrychlení;
- Změna v práci;
- Charakteristika managementu;
- Charakteristika projektu;
- Práce a morálka; a
- Místo projektu/vnější podmínky.
Rozdíl mezi nároky na přerušení a prodloužení
Nároky na narušení se často mísí s prolongační nároky, nebo nároky způsobené zpožděním. To není překvapivé, tak jako, v praxi, mezi nimi často dochází k překrývání. Narušení, například, může být jak příčinou zpoždění, tak příznakem zrychlení. Lze si snadno představit scénář, ve kterém je projekt přerušen a narušení by mohlo mít za následek zpoždění, takže k obnovení zpoždění by byl nutný plán zrychlení, což vede k dalšímu narušení a dodatečným nákladům, jak pro dodavatele, tak pro zaměstnavatele.
Je třeba rozlišovat mezi těmito dvěma, nicméně. Nároky na přerušení jsou nároky na náhradu za snížení očekávané produktivity práce a/nebo zařízení (ztráta účinnosti). Narušení může být také pro kritické nebo nekritické události. Zpoždění, na druhou stranu, se obecně používá k popisu peněžního nároku, který vyplývá ze zpoždění do dokončení projektu. Ke zpoždění může dojít samo o sobě, nebo zpoždění s přerušením.
Normálně, pouze kritické události zpoždění jsou relevantní pro náklady na prodloužení a mohou vést ke kompenzaci. Ne každá událost narušení povede ke kompenzaci, buď. Zejména, to, zda by dodavatel měl nárok na náhradu, závisí na tom, zda přerušení bylo způsobeno událostmi, které jsou smluvní odpovědností zaměstnavatele. V takovém případě, narušení může vést ke kompenzaci, buď na základě smlouvy, nebo jako obecný opravný prostředek za porušení smlouvy podle rozhodného práva.
Co je nutné k úspěchu při žalobě z narušení v mezinárodní arbitráži?
Neexistuje žádný stanovený způsob, jakým by dodavatelé prokazovali a posuzovali své nároky na narušení. SCL Delay and Disruption Protocol označuje, obecně, že "[d]přerušení se prokáže použitím analytických metod a technik ke stanovení ztráty produktivity vyplývající z událostí přerušení a výsledné finanční ztráty.“[4]
Aby dodavatelé uspěli s nároky na přerušení, obvykle musí prokázat následující:
- za prvé, že došlo k rušivé události, opravňující dodavatele ke ztrátě a/nebo výdajům (tj., identifikace a analýza každé z operací, které byly údajně narušeny). Nestačí pouze konstatovat, že provádění prací bylo přerušeno.
- Druhý, že rušivá událost způsobila narušení činností (tj., příčinu a způsob, jakým k narušení došlo).
- Třetí, že rušivé činnosti způsobily ztrátu a/nebo náklady, který, typicky, vyžaduje předvedení (1) že údaje o očekávaném výstupu, plánované zdroje, a doba potřebná k dokončení přerušených operací, jak byla vypočtena ve výběrovém řízení, byly dosažitelné; (2) dopady jakékoli neefektivnosti ze strany narušené strany při provádění prací, který by měl být řádně vypočítán a jeho účinek zahrnut do výpočtů utrpěného narušení; (3) počet hodin skutečně zapsaných do časových výkazů pro narušený provoz, který musí být přesný.[5]
Účelem analýzy narušení není pouze demonstrovat rozdíl mezi tím, co se skutečně stalo, a tím, co dodavatel plánoval, ale prokázat skutečnou ztrátu produktivity a dodatečnou ztrátu a náklady, nad které by dodavatel vznikl, pokud by se nejednalo o rušivé události, za které odpovídá zaměstnavatel.[6]
Stejně jako v případě analýzy zpoždění, Udržování přesných projektových záznamů je stejně důležité pro každou analýzu narušení. Důkazní břemeno o tom, že přerušení vedlo k finanční ztrátě, zůstává podle téměř všech zákonů na dodavateli. Zhotovitel nemusí pouze prokázat výši svého nároku (náklady na ztrátu produktivity), ale také, že náklady byly skutečně dosaženy při provádění ovlivněných pracovních činností v důsledku narušujících událostí, za které je odpovědný zaměstnavatel (tj., příčinnou souvislost). Tento, v praxi, není snadné dokázat, to je důvod, proč žádosti o narušení často selhávají.
Metody analýzy narušení v mezinárodní arbitráži
SCL Delay and Disruption Protocol poskytuje několik metod pro výpočet ztráty produktivity v důsledku narušení. Nejčastěji používané metody, rozdělena do dvou hlavních kategorií, jsou následující:[7]
- Metody založené na produktivitě jsou metody, které se opírají o skutečná nebo teoretická měření srovnávací produktivity, které se snaží změřit ztrátu produktivity ve využívaných zdrojích a následně tuto ztrátu ocenit.
- Nákladové metody jsou metody, které se opírají o analýzu plánovaných a skutečných výdajů zdrojů nebo nákladů, které se snaží stanovit rozdíl mezi skutečnými náklady a plánovanými náklady bez předchozího měření ztrát produktivity ve využívaných zdrojích.
Nejběžnější metoda založená na produktivitě, široce používané při posuzování nároků na přerušení, je tzv.analýza naměřených kilometrů“. Tato metoda porovnává (1) úroveň produktivity dosažená v oblastech nebo obdobích prací ovlivněných identifikovanými narušeními s (2) produktivita dosažená u stejných nebo podobných činností v oblastech nebo pracovních obdobích, které nejsou ovlivněny těmito identifikovanými událostmi narušení.[8] Přístup měřených mil se snaží prokázat, že plánované výroby bylo možné dosáhnout v oblastech závodu/činností, kde nedošlo k přerušení, a že rušivé události byly příčinou snížení produkce do jiných oblastí/činností s výsledným zvýšením nákladů.[9] Při provádění analýzy naměřených kilometrů, a SCL Delay and Disruption Protocol zdůrazňuje, že „je třeba věnovat pozornost srovnání podobného s podobným“.[10] Bylo by to marné, například, porovnat objemové výkopové práce v běžné zemině s výkopovými výkopy, kde je přítomno velké množství horniny.[11] Odborníci uvádějí, že tato metoda normálně funguje dobře na lineárních projektech, jako jsou silnice, železnice, potrubí, pokládání kabelů a/nebo tam, kde je značné množství opakujících se prací, jako jsou zemní práce, například.[12]
Velmi často, nicméně, přiblížení naměřenou mílí nemusí být vhodné, Proto protokol SCL Delay and Disruption poskytuje několik alternativních přístupů. Takzvaný "analýza získané hodnoty", například, identifikuje (1) počet člověkohodin přiměřeně vynaložených na nabídkový příspěvek na provedení určitých pracovních činností a srovnává s (2) skutečné člověkohodiny pro dokončení těchto pracovních činností.
Nákladové metody, na druhou stranu, se obvykle používají, když nelze spolehlivě vypočítat ztrátu produktivity pomocí přístupu založeného na produktivitě. Tyto metody se zaměřují na záznamy o nákladech projektu a snaží se poskytnout srovnání mezi vzniklými a odhadovanými náklady, nebo použitá a odhadovaná práce, pro činnosti ovlivněné narušením, za které je odpovědný zaměstnavatel. Metody založené na nákladech mohou poskytnout pomoc, pokud existuje dostatečná dokumentace a podpůrné údaje k prokázání přiměřenosti předpokladů nabídky, ale také, že skutečně vzniklé náklady byly přiměřené a že náklady na akce, za které je odpovědný dodavatel, byly vyloučeny.
Všechny výše uvedené metody jsou technicky přijatelné, podle odborníků. Nejspolehlivější jsou jistě metody, které spoléhají na analýzu faktů, aktuální informace čerpané z konkrétního daného projektu, tj., Specifické studie projektu, protože se nejvíce blíží skutečným škodám z projektu.[13] Která metoda by měla být použita, znovu, v konečném důsledku závisí na dostupnosti projektové dokumentace, ale také na okolnostech každého konkrétního případu.
[1] Keating na stavební smlouvy (9tis Edn., Bonbón & Maxwell), pro. 8-057.
[2] DOKONCE, Průvodce náhradou škody v mezinárodní arbitráži, Únor 2021.
[3] Schwartzkopf, Výpočet ušlé produktivity práce ve stavebnictví, Wiley, New York, 1995.
[4] SCL Delay and Disruption Protocol, pro. 18.6.
[5] Lukas Klee, Mezinárodní smluvní právo ve stavebnictví, Kapitola 10, pro. 10.4.2 (John Wiley & Synové, Ltd, 1Svatý Edn., 2015).
[6] SCL Delay and Disruption Protocol, pro. 18.6.
[7] SCL Delay and Disruption Protocol, nejlepší. 18.12-18.24.
[8] SCL Delay and Disruption Protocol, pro. 18.16 (A).
[9] Poradenství FTI, Praktické úvahy při uplatňování nároků na narušení, 28 Únor 2022.
[10] SCL Delay and Disruption Protocol, pro. 18.16 (A).
[11] Poradenství FTI, Praktické úvahy při uplatňování nároků na narušení, 28 Únor 2022.
[12] Poradenství FTI, Praktické úvahy při uplatňování nároků na narušení, 28 Únor 2022.
[13] Derek Nelson, Analýza a oceňování narušení, 25 leden 2011.