Podle článku 15 pravidel LCIA[1], strany potřebují pouze předložit základní dokumenty, což znamená identifikované dokumenty, které jsou relevantní pro daný případ a významné pro jeho výsledek. Tento koncept je běžný v mezinárodní arbitráži, ale liší se od tradic anglického zvykového práva, které vyžadují mnohem přísnější zveřejnění[2]. S cílem zahrnout rozhodčí řízení vedené jak v jurisdikcích obecného práva, tak v jurisdikcích občanského práva, Umění. 22(1)(proti)[3] ponechává rozhodčímu soudu velký prostor pro uvážení, aby nařídil stranám předložit příslušné dokumenty, které mají v držení, péče nebo moc. nicméně, soudy by měly být vázány svou obecnou povinností podle článku 14.4,[4] což vyžaduje, aby jednali čestně a nestranně, a vyhnout se zbytečnému zpoždění a výdajům.
Jedinečným aspektem pravidel LCIA pro výrobu dokumentů je příloha,[5] který zákonným zástupcům zakazuje vědomě pořizovat nebo pomáhat při přípravě, nebo se spoléhat, jakýkoli falešný důkaz,[6] a vědomě zakrývat nebo pomáhat při utajování jakéhokoli dokumentu, když zákonný zástupce věděl, že strana má povinnost předložit objednaný dokument[7]. V případě porušení, tribunál[8] může vydat ‘písemné pokárání„Nebo“písemné upozornění ohledně budoucího jednání v rozhodčím řízení,'Nebo dokonce vyloučit zákonné zástupce z rozhodčího řízení nebo ohlásit pochybení místním profesním úřadům. To je mnohem silnější sankce než podle jiných rozhodčích pravidel, kde primární sankce je možné vyvodit nepříznivé závěry proti straně.
– Yuhua Deng, Zákon Aceris
[1] http://www.lcia.org/dispute_resolution_services/lcia-arbitration-rules-2014.aspx
[2] Soudy mohou stranám uložit, aby hledaly a zpřístupňovaly příslušné dokumenty navzájem a soudu, bez ohledu na to, zda jsou takové dokumenty pro případ strany užitečné nebo neužitečné.
[3] Článek 22 (1) pravidel LCIA (2014) Rozhodčí soud má pravomoc, na žádost kterékoli strany nebo (s výjimkou pododstavců (viii), (ix) a (X) níže) z vlastní iniciativy, ale v obou případech až poté, co stranám poskytnou přiměřenou příležitost vyjádřit své názory a za těchto podmínek (co se týče nákladů a jinak) podle rozhodnutí rozhodčího soudu: (proti) nařídit kterékoli straně předložit Arbitrážnímu tribunálu a jiným stranám dokumenty nebo kopie dokumentů, které mají v držení, vazba nebo moc, o nichž rozhodčí soud rozhodl: http://www.lcia.org/dispute_resolution_services/lcia-arbitration-rules-2014.aspx
[4] http://www.lcia.org/dispute_resolution_services/lcia-arbitration-rules-2014.aspx
[5] Obecné pokyny pro právní zástupce stran: http://www.lcia.org/dispute_resolution_services/lcia-arbitration-rules-2014.aspx
[6] Odstavec 4 PŘÍLOHY K PRAVIDLŮM LCIA: Zákonný zástupce by neměl vědomě obstarávat ani pomáhat při přípravě nepravdivých důkazů předložených rozhodčímu soudu nebo soudu LCIA ani se na ně spolehnout..
[7] Odstavec 4 PŘÍLOHY K PRAVIDLŮM LCIA: Zákonný zástupce by neměl vědomě skrývat nebo pomáhat při utajování jakéhokoli dokumentu (nebo jakoukoli jeho část) který je nařízen k produkci rozhodčím soudem
[8] Článek 18.6: Pokud takové porušení zjistí rozhodčí soud, rozhodčí soud může proti zákonnému zástupci uložit některou nebo všechny následující sankce: (i) písemné pokárání; (ii) písemné upozornění ohledně budoucího chování v rozhodčím řízení; a (iii) jakákoli jiná opatření nezbytná k tomu, aby v rámci rozhodčího řízení byly splněny obecné povinnosti, které pro rozhodčí soud vyžaduje články 14.4(i) a (ii): http://www.lcia.org/dispute_resolution_services/lcia-arbitration-rules-2014.aspx