Procesní ochrana se skládá ze základních principů, které zahrnují právo na rovné zacházení a právo být vyslechnut. Procesní ochrana je poskytována také prostřednictvím nedodržování autonomie strany a procesního uvážení rozhodce.[1]
Modelový zákon UNCITRAL, vnitrostátní rozhodčí právní předpisy, soudní rozhodnutí a institucionální pravidla zajišťují rovné zacházení různými způsoby.
Článek 18 vzorového zákona UNCITRAL stanoví, že se stranami bude zacházeno rovnoprávně a každá strana dostane a “plný” příležitost předložit svůj případ.[2]
Některá institucionální pravidla jsou koncipována odlišně a stanoví, že tribunál bude jednat spravedlivě a nestranně a zajistit, aby každá strana měla pouze “rozumné” příležitost představit svůj případ. Například, to je případ ICC, SIAC, Pravidla LCIA a CIETAC.[3]
I když obě strany dostanou dostatek času na předložení svého případu, cílem této zásady je zabránit jakékoli nepřiměřené příležitosti předložit svůj případ.[4] Proto, je to požadavek nediskriminace. Strany rozhodčího řízení musí dodržovat procesní pravidla a využívat stejná práva.[5] Rovné zacházení se použije od oznámení rozhodčího řízení až do zahájení řízení a vynesení rozhodnutí.[6]
Například, rovné zacházení se vztahuje na právo na právní poradenství a právo na volbu právního zástupce podle svého výběru, na dobu, kterou strany dostanou k přípravě písemných podání, k počtu svědků, od nichž strany mohou předkládat svědectví, a k počtu stran památníků poskytnutých stranami.[7]
Přiměřená příležitost předložit svůj případ dává každé straně příležitost porozumět a vyvrátit případ svého oponenta a předložit důkazy a argumenty na podporu svého případu..[8]
Z praktického hlediska, je obtížné zacházet se stranami striktně stejným způsobem. Někdy, pokud jsou strany ve velmi odlišných pozicích, mohou s nimi jednat stejně, což může vést k nespravedlivým nebo nerovným výsledkům. Proto, všechny okolnosti nároků stran, důkazy a řízení musí být analyzovány.[9]
Celkem, žádná strana by neměla mít prospěch z jakéhokoli preferenčního zacházení nebo zvýhodnění z důvodu faktorů nesouvisejících s řízením,[10] a mělo by se s nimi zacházet stejně spravedlivě.[11]
[1] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2164
[2] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2171
[3] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2172; 2017 Článek ICC Rule 22(4); 2014 Článek pravidla LCIA 14(4)(i); 2015 Článek Pravidla CIETAC 35(1); 2016 Článek Pravidla SIAC 19(1)
[4] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2172-2173
[5] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2173
[6] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2173
[7] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2173
[8] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2173
[9] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2174
[10] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2174
[11] G. narozený, Mezinárodní obchodní arbitráž, Druhé vydání 2014, Kapitola 15: Postupy v mezinárodní arbitráži, str. 2175