Existuje mnoho rozhodčích soudů, ale technicky jen jeden mezinárodní rozhodčí soud, který odkazuje na Mezinárodní rozhodčí soud ICC. Poněkud matoucí pro ty, kteří neznají rozhodčí řízení, Rozhodčí soudy nerozhodují o podstatě sporů samy, protože tato role je ponechána na soukromých rozhodcích. Krátce prozkoumáme roli Mezinárodního rozhodčího soudu ICC, před přezkoumáním jiných rozhodčích soudů.
Mezinárodní rozhodčí soud ICC
Mezinárodní rozhodčí soud (často se nazývá „soud ICC“) poskytuje služby více než 23,000 Rozhodčí řízení od svého založení v roce 2007 1923. Mezinárodní rozhodčí soud je nezávislý a autonomní orgán, tvořící součást Mezinárodní obchodní komory („ICC“), největší obchodní organizace na světě, se sídlem v Paříži, Francie. Mezinárodní rozhodčí soud, navzdory tomu, že se nazývá „soud“, není soudním orgánem a sám o sobě nerozhoduje o věcných aspektech sporných záležitostí.[1] Podle jeho statutu, zveřejněné jako dodatek I k Pravidla rozhodčího řízení ICC, hlavní úlohou Mezinárodního rozhodčího soudu je poskytovat dohled nad rozhodčím řízením v souladu s rozhodčími pravidly ICC, s jeho úlohou včetně kontroly a schvalování rozhodčích nálezů. Mezinárodní rozhodčí soud se řídí svými vnitřními pravidly, které jsou připojeny jako dodatek II Pravidla rozhodčího řízení ICC.
Mezinárodní rozhodčí soud se skládá z prezidenta, Místopředsedové a její členové.[2] Členy jsou jmenováni na tříleté funkční období Světovou radou ICC na návrh národních výborů a skupin.[3] Pro své současné období (2018-2021), Mezinárodní rozhodčí soud 176 Členové z 104 země a teritoria, s přesnou rodovou paritou 88 ženy a 88 muži.[4] Současným předsedou Mezinárodního rozhodčího soudu je pan. Alexis Mourre z Francie, který byl jmenován na vteřinu, tříleté funkční období, které začalo dne 1 červenec 2018.
Ve své práci, Mezinárodnímu rozhodčímu soudu je nápomocen sekretariát ICC. Generální sekretariát má generálního tajemníka, odpovědný za každodenní chod sekretariátu Soudního dvora. Generálnímu tajemníkovi pomáhá náměstek generálního tajemníka, společně s týmem dalších zaměstnanců a specialistů, kteří plánují a dohlížejí na každodenní provoz. Řídící poradce a generální tajemník a náměstek generálního tajemníka pomáhají při řízení případů. Řídícímu poradci pomáhá tým složený ze dvou nebo více zástupců a dvou nebo více tajemníků.
Když se strany dohodnou na rozhodčí doložce odkazující na Pravidla rozhodčího řízení ICC, také přidělují určité rozhodovací pravomoci Mezinárodnímu rozhodčímu soudu. Tyto pravomoci zahrnují, například: pravomoc Mezinárodního rozhodčího soudu rozhodovat o rozhodcích (jmenování a nahrazování rozhodců, rozhodování o výzvách proti nim); sledování rozhodčího procesu s cílem zajistit, aby byl prováděn řádně a s požadovanou rychlostí a účinností; kontrola a schvalování všech rozhodčích nálezů, za účelem zajištění jejich kvality a vymahatelnosti; nastavení, řízení a, Pokud je potřeba, úprava poplatků a záloha na náklady; a dohled nad mimořádným řízením před zahájením rozhodčího řízení.[5] Úředními a pracovními jazyky Mezinárodního rozhodčího soudu jsou angličtina a francouzština.
London Court of International Arbitration (LCIA)
Mezinárodní rozhodčí soud ICC by měl být odlišen od rozhodčích institucí, které mají v názvu nadpis „Rozhodčí soud“.
Dalším slavným rozhodčím soudem je Mezinárodní arbitrážní soud v Londýně („LCIA“), přední arbitrážní instituce se sídlem v Londýně, Spojené království. Původně známý jako „Rozhodčí komora v Londýně“ a poté známý jako „Rozhodčí soud v Londýně“, vzhledem k rostoucímu počtu mezinárodních případů se jeho název změnil v roce 2007 1986 k „London Court of International Arbitration“, nebo „LCIA“, jak je obecně známo. LCIA je, nicméně, ne soud, ale nezávislá společnost s ručením omezeným zapsaná v Anglii. Dnes, LCIA je na něm zcela nezávislá dvě zakládající těla – město Londýn a Londýnská obchodní komora.
LCIA je řízena generálním ředitelem a správní radou, složený z předních odborníků z Londýna, kteří jsou zodpovědní za rozvoj LCIA. Generální ředitel a představenstvo, nicméně, nemají významný dopad ani přímé zapojení do řízení rozhodčích řízení. Jedná se o sekretariát LCIA a rozhodčí soud LCIA. Sekretariát má tajemníka, Zástupce vedoucího soudní kanceláře a několik právních zástupců, jejichž úlohou je každodenní správa věcí.
Rozhodčí soud LCIA, na oplátku, je nestálým orgánem LCIA, jehož hlavní úlohou je jmenování rozhodčích soudů, rozhodnutí o výzvách rozhodců a kontrola nákladů, podobně jako Mezinárodní rozhodčí soud ICC.[6] Soud LCIA má předsedu a několik místopředsedů, a jeho členové jsou významnými arbitrážními praktiky, rozhodci a akademici. Současným předsedou soudu LCIA je Judith Gill QC (Spojené království).[7]
Stálý soud mezinárodní arbitráže
Kromě Mezinárodního rozhodčího soudu ICC a Mezinárodního rozhodčího soudu v Londýně, dalším známým „rozhodčím soudem“ je Stálý rozhodčí soud („PCA“), umístěný v Haagu, Holandsko. PCA byla založena v roce 2007 1899 usnadňovat rozhodčí řízení a jiné formy řešení sporů mezi státy. PCA není sám mezinárodní soud, ale spíše mezivládní organizace s cílem pomáhat stranám při vedení rozhodčích řízení. Dnes, PCA má 121 Smluvní strany, které přistoupily k jedné ze zakládajících úmluv PCA.[8] PCA poskytuje administrativní podporu v mezinárodních rozhodčích řízeních zahrnujících různé kombinace států, Státní subjekty, mezinárodní organizace a soukromé strany. Dohoda o partnerství a spolupráci rovněž často zajišťuje správu případů na podporu rozhodčích řízení podle pravidel UNCITRAL. Určitý výkon má také generální tajemník PCA zvláštní funkce týkající se orgánu oprávněného ke jmenování podle pravidel UNCITRAL. PCA má také svá vlastní rozhodčí pravidla, a Rozhodčí pravidla pro PCA, jehož poslední verze byla zveřejněna v roce 2007 2012.
Rozhodčí soud pro sport
Dalším významným „rozhodčím soudem“ je Rozhodčí soud pro sport („CAS“). CAS sídlí v Lausanne, Švýcarsko a dnes je primárním orgánem pro řešení sporů souvisejících se sportem. CAS rovněž není soudem, ale spíše rozhodčího orgánu, který pomáhá s řízením rozhodčího řízení ve věcech souvisejících se sportem. Od svého založení v roce 2007 1984, jako součást Mezinárodního olympijského výboru, CAS významně pomohla vyvinout sportovní arbitráž jako spolehlivá a rychlá metoda řešení sporů.
Rozhodčí soud pro Čl
Některé rozhodčí soudy jsou novější. Nedávno zřízená arbitrážní instituce, například, je Rozhodčí soud pro Čl. The Arbitrážní soud pro umění byl založen v Haagu v červnu 2018 společně s Nizozemským arbitrážním institutem a Nadací pro autentizaci v umění dohlížet na rozhodčí a mediační služby, jako odpověď na obtíže při správě soudních případů souvisejících s uměním. Jak bude tato arbitrážní instituce vykonávat svou zamýšlenou roli v praxi, je teprve vidět.
Na závěr, „Mezinárodní rozhodčí soud“, „Stálý rozhodčí soud“ a další rozhodčí soudy nejsou soudy ve smyslu subjektů, které řeší věcné spory mezi stranami samy. Spíše, jsou to arbitrážní instituce, nebo orgány rozhodčích institucí, jejichž hlavní úlohou je pomáhat při správě, dohlíží na rozhodčí a mediační řízení a řídí je podle různých rozhodčích pravidel.
[1] Vidět https://iccwbo.org/dispute-resolution-services/icc-international-court-arbitration/
[2] Pravidla rozhodčího řízení ICC, Článek 2, Dodatek I, Statut Mezinárodního rozhodčího soudu.
[3] Pravidla rozhodčího řízení ICC, Článek 3, Dodatek I Statut Mezinárodního rozhodčího soudu.
[4] Vidět https://iccwbo.org/dispute-resolution-services/icc-international-court-arbitration/court-members/
[5] Vidět https://iccwbo.org/dispute-resolution-services/icc-international-court-arbitration/
[6] Vidět http://www.lcia.org/LCIA/constitution-of-the-lcia-court.aspx
[7] Vidět http://www.lcia.org/LCIA/the-lcia-court.aspx
[8] Vidět https://pca-cpa.org/en/about/introduction/contracting-parties/